Po cca hodině jízdy divokým terénem se dostáváme k našemu výhozímu bodu na Heklu. Místo se jmenuje Bjolfell a osazenstvo samoty jsme museli notně překvapit. Ptám se o svolení k zaparkování na jejich pozemku. Tváří se hodně nechápavě když tvrdíme, že jdeme na Heklu. Prý je to strašná dálka. To jsme ještě netušili, že měli docela pravdu ...
Vyrážíme docela pozdě, před 15 hodinou. Nejdříve se šlo docela pohodlně. Sníh prakticky žádný. Pak ale stačilo trochu vystoupat úzkým údolíčkem k jezeru Selvant obklopeným vyššími horami a už se ocitáme ve sněhovém království. Ač je březen tak počasí je přímo aprílové, chvilku svítí slunce a pak zase sněhová vánice.
V Reykjavíku jsem koupil dobrou mapu 1:250 000, která se ukazuje je hodně kvalitní. Jdeme krásně podle ní přímo směr hekla i když ji nevidíme. Přecházíme několik hřebínků a už začíná oblast lávových polí. Snažíme se vyhýbat těm nejdrsnějším lávovým polím, pohyb je pak strašně náročný a pomalý. U jednoho lávového proudu nasazujeme sněžnice a začíná pravé dobrodružství.
Po cca 200m vysokém výšvihu se ocitáme v mísně táhlé oblasti lávových polí. Okolí je přímo pohádkové, absolutní ticho, superčistý sníh a nekonečná bílá pustina.
Krásné počasí střídá blížící se sněhová bouře. Stoupáme pořád nahoru i když se viditelnost snížila na pár metrů. Jěště když bylo vidět, tak jsme si zapamatovali hlavní skalky podél kterých jít. Před 20 hodinou nacházíme slušné místo pod skalkou kde kopeme už za světel čelovek záhrab na bivak. Doufám, že počasí se trochu umoudří, jinak budeme nuceni sejít zpátky. Jsme sice uprostřed divočiny ale signál GSM ve stanu byl! Bylo to úžasné ležet ve spacáku uprostřed polární krajiny a SMSkovat z domovem. V noci docela foukalo a taky jsme slyšeli padající sníh na stan.
Ráno se budíme do krásného dne. Po otevření stanu se na nás vysypala půl metrová vrstva čerstvého sněhu, který napadal během noci. Vaříme v předsíňce čaj + klasickou instantní polévku.
Vylézám na kámen nad stanem a konečně vidím Heklu v plné kráse.
Všude kolem se rozprostírá fantastický svět sněhobílých plání.
Je docela solidní zima, stěží fotím pár fotek bez rukavic. Ač neradi tak balíme stan a bereme ho s sebou nahoru. V případě špatného počasí bychom ho na zpáteční cestě nemuseli najít. Sněžnice se znova ukázaly nezbytností. Prorážíme panenský sníh a stoupáme vzhůru.
[ Pokračování (výstup na sopku Hekla II.) ]